Po roce 1989 jsem v této části Prahy očekával velkou, hlavně kvalitativní změnu pro život spoluobčanů. Změny, ke kterým v této čtvrti došlo, však nebyly z hlediska kvality bydlení vždy pozitivní.

Komořany byly původně samostatnou obcí, která se stala součástí Prahy v roce 1968. O šest let později se následně součástí Prahy 4 staly Cholupice a Točná. Od roku 1994 jsou pak součástí Prahy 12. Začlenění těchto částí k Praze přineslo zároveň zejména velké možnosti bytové výstavby.

Od vzniku městské části Prahy 12 však díky tehdejšího vedení došlo bohužel k velkému rozprodání majetku městské části (a ne vždy nejvyšší nabídce), což pocítily zejména mladé rodiny s dětmi např. v nedostatečné kapacitě mateřských školek, absenci občanské vybavenosti apod. 

Stále rostoucímu počtu obyvatel v Praze 12 v současné době neodpovídá občanská vybavenost a dopravní dostupnost. Do okrajových částí Prahy 12 (Komořan, Cholupic a Točné) směřovalo jen minimum investic, přičemž nebyly zohledněny potřeby těchto částí. Příkladem může být absence kanalizace na Točné, která se teprve nyní buduje (a to jen v části Točné). Při povolení rozsáhlé výstavby bytových domů v Komořanech nebyla zohledněna např. potřeba školských zařízení. V Komořanech tak není dosud žádná základní škola, kdy děti musí dojíždět do Modřan. Obdobná situace je i v Cholupicích a na Točné, kde se nyní navíc rozsáhlá bytová výstavba připravuje. Přitom v době, kdy byly moje děti ve školním věku, byla v Komořanech alespoň první a druhá třída. 

Výše uvedené je pro mě natolik zásadní, že jsem se rozhodnul kandidovat.